Benátky - prohlídka města

Čtvrť Castello, Molo a Riva degli Schiavoni

Castello, nejrozlehlejší čtvrť v Benátkách, se táhne od San Marco a Cannaregio na západě k moderním blokům ostrova Sant´Elena na východě. Čtvrť byla pojmenována podle pevnosti z 8. století, která kdysi stála na místě dnešního ostrova San Pietro, po staletí centra náboženství v Benátkách. Zdejší kostel byl biskupskou stolicí od 9. století a katedrálou v letech 1451 – 1807. V Arsenalu, průmyslovém centru Castella, vyráběly významné loděnice neporazitelnou flotilu válečných plavidel. Procházka po Rivě degli Schiavoni neodmyslitelně patří k pobytu v Benátkách. Toto dlážděné nábřeží bylo vybudováno před více než 600 lety a prodlouženo v roce 1782. Široká promenáda nese jméno kupců z Dalmácie, kteří zde přivazovali ke břehu lodě a čluny. Riva degli Schiavoni je úzce spjata s velkými postavami literatury. Petrarca žil v domě č. 4145, Henry Jamesovi nabídli špinavý podnájem v č. 4161 a Ruskin pobýval v hotelu Danieli.

Most Ponte della Paglia byl postaven z istrijského bílého kamene. Původní most byl postaven v roce 1360, současnou podobu dostal v roce 1847. Na jednom ze sloupů je reliéf Madonna de Gondoliéri ze 16. století.

Benátky

Most vzdechů spojuje Dóžecí palác se starým vězením. Podle pověsti byl Most vzdechů, jenž v roce 1600 spojil Dóžecí palác s novým vězení, pojmenován podle nářku vězňů, které tudy vedli ke státním inkvizitorům.

Hotel Danieli byl postaven ve 14. století. Proslavil se jako místo, kde se v Benátkách uváděla první opera, Monteverdiho Proserpina Rapita v roce 1630. V roce 1822 se z paláce stal hotel. Joseph da Niel, po němž byl hotel pojmenován, učinil z Palazzo Dandolo útočiště spisovatelů a umělců 19. století. Ze slavných hostů uveďme např. Balzaka, Proustam Dickense, Cocteaua, Ruskina, Debussyho a Wagnera. Moderní přístavba hotelu Daniel z poloviny 20. století stojí na místě, kde byl v roce 1172 ubodán k smrti dóže Vitale Michiel II. O tři století dříve, v roce 864, stihl stejný osud dóžete Pietra Tradonica na nedalekém Campo Dan Zaccaria.

Benátky

Kostel San Zaccaria představuje směs vrcholné gotiky a klasicistní renesance. V interiéru je klenot Giovanni Belliniho – zářivě barevná Madona s dítětem a světci z roku 1505 v severní boční lodi. Přilehlý benediktinský klášter proslul rozmařilým životem jeptišek, které většinou pocházely z benátských šlechtických rodin a mnoho novicek sem poslali rodiče, aby neměli výdaje na věno. Každý rok na Velikonoce navštívil San Zaccarii dóže s doprovodem. Byl to jakýsi zvyk – projev vděčnosti za to, že se jeptišky zřekly části zahrady, aby se mohla zvětšit rozloha náměstí Sv. Marka.

Arsenale - zbrojnice - byla založena ve 12. století a v 16. století se již stala nejdůležitější námořní loděnicí na světě. Dokázali zde zhotovit jednu galéru za 24 hodin. V době svého vrcholu v 16. století zde pracovalo 16 000 arsenalotti, kteří stavěli, vyzbrojovali a opravovali benátské galéry. Zbrojnice, obehnaná hradbami s cimbuřím, by se dala přirovnat k samostatnému městu ve městě. Po pádu republiky v roce 1797 Napoleon doky zničil.

Ulicemi Mercerie

Hlavní benátská třída – Mercerie - spojuje náměstí sv. Marka s mostem Rialto. Mercerii tvoří řetěz úzkých uliček lemovaných obchody a butiky. Na jižním konci ulice nad prvním podloubím vlevo je reliéf ženy, která v roce 1310 neúmyslně ukončila povstání. Vyhodila z okna tlouček, který zabil vlajkonoše vzbouřenců. Rebelové se rozprchli a ženě bylo slíbeno, že se jí nikdy nezvýší nájem.

V místech, kde se Mercerie stáčí, stojí kostel sv. Salvátora. Postavili ho na místě starší stavby z 8. století G. Spavento, T. Lombardo a J. Sansovino. Hodnotný je však především interiér kostela, kde jsou díla P. Bordoneho, F. Vecellia, reliéfy od Sansovina a obrazy od Tiziana (obraz na hlavním oltáři představuje Proměnění Páně). Na konci pravé příčné lodi je obrovský pomník kyperské královny Kateřiny Cornarové.

Ulicemi čtvrti Rialto a San Polo

Benátky

Čtvrť Rialto, jejíž název vznikl spojením slov rivo alto (vysoký břeh), byla jednou z prvních obydlených oblastí Benátek. Tato nejprve bankovní a poté trhová čtvrť se dodnes řadí k nejživějším ve městě. Kamenné mosty se budovaly v Benátkách již ve 12. století, ale až v roce 1588, poté co se předchozí dřevěné mosty z řítily, shnily nebo byly cíleně poškozovány, byl pro Rialto navržen pevný kamenný most. Benátky Dokončení se Ponte Rialto dočkal v roce 1591 a až do roku 1854, kdy spatřil světlo světa Ponte dell’Accademia, se jako jediný klenul přes Velký kanál. Jen málo návštěvníků odjíždí z Benátek, aniž by se prošli po tomto slavném mostě. Jméno mostu se odvozuje od Rivus Altus, Vysoký břeh, což bylo první označení pro nejstarší osídlení na ostrovech. Jeho centrální průchod lemují dvě řady obchodů. Vnější stranu doplňují průchody s balustrádou. Mostní oblouk má rozpětí 48 metrů a šířku 22 metrů. Výška mostu 7,5 metru umožňovala galérám proplout pod mostem. Most spočívá na 12 000 pylonech, které jsou zaraženy do dna a podpírají kamenný most dodnes. Před mostem se rozkládá Campo San Bartolomeo a na něm stojí socha Goldoniho. Sotva který divadelní básník dokázal tak jako Carlo Goldoni přimět diváky, aby se srdečně smáli vlastním slabostem. Narodil se v roce 1707 v Benátkách, studoval práva a teprve ve 40 letech se upsal divadlu. Do detailu ukazoval pestrý život svých spoluobčanů. A tak to působí až dodnes jako jemná ironie, že tiše se smějící bronzový Goldoni stojí uprostřed Campo San Bartolomeo, na jednom z nejrušnějších náměstí Benátek.

Socha Gobba di San Giacomo, hrbáče, pochází z roku 1541. Ten podpírá naproti kostelu San Giacomo žebřík a ten zase vede k nízkému sloupu z egyptského mramoru. Na této postavě ze 16. století bylo již připevněno nebo nalepeno všechno možné: vyhlášky, nařízení, soudní rozsudky, pamflety a satirické články. V 16. století se při pohledu na něj vždy ulevilo menším provinilcům, když museli za trest běžet pod biči z náměstí Sv. Marka na náměstí v Rialtu.

Na velkém náměstí Campo San Polo se tradičně konají rozmanité okázalé akce. Dokonce již v 15. století se stalo svědkem slavností, maškarád, ceremonií, bálů. Nejdramatičtější příhodou byla vražda Lorenza de Medici v roce 1548, který se ukryl v Benátkách poté, co brutálně zabil svého bratrance Alessandra, vévodu z Florencie. Lorenza ubodali k smrti dva vrazi na příkaz Cosima de Medici.

Kostel San Polo byl založen v 9. století. Stojí za pozornost kvůli jednotlivým architektonickým prvkům, např. pěknému gotickému portálu a románským lvům u podnože zvonice ze 14. století - jeden drží mezi tlapami hada, druhý lidskou hlavu. Uvnitř sledujte směrovku, jež vás dovede k Via Crucis del Tiepolo - čtrnácti plátnům křížové cesty od Giandomenica Tiepola.Jsou zde také obrazy Veronese, Palmy il Giovana ml. a temná, dramatická Poslední večeře od Tintoretta.

Oblast severně od náměstí sv. Marka

Kostel Santa Maria Formosa je jedna z nejvýznamnějších renesančních stavebních památek Benátek. Postavili ho v letech 1493 – 1500 na místě starší stavby z 11. století. Kostel má kupodivu dvě průčelí, jedno shlíží na náměstí, druhé je obrácené ke kanálu. Kampanilu přistavěli v roce 1688. V interiéru upoutají hlavně malby od Vivariniho - Madona Milosrdná na křídlovém oltáři, Basana a J. Paly st. Mezi nejvýznamnější díla ale patří polyptych Palmy il Vecchia Sv. Barbora se světci. Vecchiův portrét nádherné a důstojné sv. Barbory je oslavou benátského ideálu ženské krásy. Sv. Barbora byla patronkou vojáků – v době války ji prosili o ochranu, a když zvítězili v bitvě, zahrnuli ji děkovnými modlitbami.

Benátky

Kostel žebravého řádu dominikánů Ss. Giovanni e Paolo byl postaven na místě staršího kostela v letech 1333 - 1430. Patřil k nejvýznamnějším chrámům města. Kostel se vyznačuje obrovitými rozměry a architektonickou střízlivostí. Stal se také pohřebištěm více než 25 benátských dóžů, jejichž náhrobky zhotovovali nejlepší umělci republiky. Portál, zdobený byzantskými reliéfy, patří k nejstarším architektonickým prvkům renesance v Benátkách. V kapli Cappella del Rosario z roku 1582 jsou obrazy Tintoretta, Veronese a jeho žáků. Na stropě jsou Veronesovy malby: Klanění tří králů, Nanebevzetí Panny Marie, Klanění pastýřů, Zvěstování a Narození Páně. Před kostelem je jezdecká socha Bartolomea Colleoniho z let 1481-1488, kterou zhotovil přední florentský renesanční sochař Andrea Verrocchio. Colleoni vedl pro Republiku válku na Terra Ferma, čímž si dopomohl k obrovskému majetku. Na smrtelném loži odkázal celé své jmění státu s podmínkou, že dostane pomník „před sv. Markem“. Jelikož stát, který dosud nepovolil nikomu veřejný pomník, nechtěl přijít o peníze, nechal zřídit požadovaný pomník před Scuola Grande di San Marco, domem Bratrstva sv. Marka. Koneckonců, umírající přece neřekl, že to musí být nezbytně „kostel“ sv. Marka.

Benátky

Další významnou renesanční stavbou je Scuola Grande di San Marco (dnes slouží jako nemocnice). Je příkladem raně renesančních staveb Benátek. Postavil ji v letech 1485 - 1495 Pietro Lombardo. Vyniká hlavně krásným mramorovým průčelím s reliéfy a sochami.

Ulicemi Cannaregio

Nejsevernější čtvrť města, Cannaregio, se táhne ve velkém oblouku od železničního nádraží z 20. století na západě k jedné z nejstarších čtvrtí Benátek na východě. Zatímco severní nábřeží jsou obrácena k ostrovům v laguně, jižní hranici Cannaregia tvoří horní ohyb Velkého kanálu. Jméno Cannaregio pochází buď z italského canne, což znamená rákosí, které tu po staletí rostlo, nebo z Canal Regio – Královský kanál – původního návrhu dnešního Canale di Cannaregio. Tato vodní cesta zajišťovala před vybudováním železniční tratě jediný přístup do města. V Cannaregiu žije více než třetina obyvatel Benátek. Čtvrť téměř nedotčenou moderní dobou křížem krážem protínají široké kanály a uličky. Najdete tu typické obchůdky, obyčejné bary a řemeslnické dílny. Jedna z nejkrásnějších a nejvzdálenějších oblastí se rozkládá kolem kostela Madonna dell´Orto a Campo dei Mori. Z historického hlediska nejzajímavějším místem Cannaregia je nejstarší ghetto na světě. Renesanční kostel Santa Maria dei Miracoli byl vytvořen jako schránka pro obraz Panna Maria s dítětem z roku 1408, který měl údajně zázračnou moc. Dílo Nicola di Pietra je dodnes nad oltářem. Benátčané si tento kostel velmi oblíbili a často se tady konají svatební obřady.

Prohlídka Benátek 1. část...

Prohlídka Benátek 3. část...